Menu Zavřeno

VOJENSKÝ ŽIVOT

Vojenský život se zásadně lišil podle hodnosti vojáka nebo důstojníka. Vojáci a seržanti, tedy vojáci základní vojenské služby, bydleli v kasárnách a měli povolené opouštění prostorů posádek jen na příkaz velitele. A to jen v případě vojenské činnosti. V Československu se vycházky téměř nevydávaly.

Život důstojníka se odlišoval, služba v armádě byla sice velice časově náročná, což pocítily i rodiny důstojníků, vždy se ale našel volný čas pro odpočinek, pro civilní život. Každý důstojník obvykle bydlel buď v přiděleném bytě se svou rodinou, nebo v posádkové ubytovně pro svobodné – офицерское общежитие. Samozřejmě v případě nedostatku kapacit se mohlo přistoupit i k dočasnému ubytování přímo ve vojenském areálu, v některém pokoji kasáren. Vyšší důstojníci mohli bydlet také v samostatném domě, v případě že byly tyto domy v blízkosti útvaru.

Vojenské útvary v Československu se dělily na několik kategorií, podle velitelské struktury, nebo určení. Nejběžnější byla vojska Sovětské armády.

Sovětská armáda

Každá posádka Sovětské armády měla své důstojníky, vojáky a poddůstojníky a civilní zaměstnance. Nejmenším samostatným útvarem v ČSSR byla rota (рота), následoval oddíl (дивизион) ten se dělil na baterii (батарея). Větším uskupením byl prapor (батальон), pluk (полк), brigáda (бригада), divize (дивизия). Toto byly základní útvary, existovalo však i několik specializovaných pracovišť s odlišnou strukturou.

Hodnosti v Sovětské armádě byly následující:

vojáci a poddůstojníci (солдаты и сержанты): vojín (рядовой), svobodník (ефрейтор), desátník (младший сержант), četař (сержант), rotný (старший сержант), staršina (старшина).

praporčíci (прапорщики): praporčík (прапорщик), nadpraporčík (старший прапорщик). Praporčíci veleli obvykle četám, nebo dalším malým uskupením.

mladší důstojníci (младшие офицеры): podporučík (младший лейтенант), poručík (лейтенант), nadporučík (старший лейтенант), kapitán (капитан). Ti veleli obvykle praporům a rotám.

starší důstojníci (старшие офицеры): major (майор), podplukovník (подполковник), plukovník (полковник). Větším útvarům velel obvykle major, podplukovník nebo plukovník.

Generálové (высшие офицеры): generálmajor (генерал-майор), generálporučík (генерал-лейтенант), generálplukovník (генерал-полковник), armádní generál (генерал армии).

Druhy vojenských útvarů v Československu:

O rozmanitosti druhů vojsk a dalších služeb vypovídá následující soupis o 125 položkách, kde jsou zmíněny všechny druhy organizačních složek Střední skupiny vojsk.

Polní velení samostatné armády, štáb skupiny vojsk, prapor ochrany a zabezpečení, spojovací uzel záložního velitelského stanoviště, vojenská komandatura, polní spojovací uzel generálního štábu, personální oddělení skupiny vojsk, velení průzkumu skupiny vojsk, centrální uzel kurýrní poštovní služby, samostatná průzkumná skupina speciálního určení, oddělení montážních prací, řízení mechanizačních prací, automobilní služba skupiny vojsk, vojenská automobilní inspekce, polní pojízdná nemocnice, finanční oddělení skupiny vojsk, obrněná služba skupiny vojsk, laboratoř pohonných hmot a maziv, velitelství armádního sboru, spojovací uzel troposférického spojení, pojízdná automobilní opravárenská dílna, samostatná rota ochrany a zabezpečení armádního sboru, samostatný automobilní prapor, centrální sklady spojovacích prostředků skupiny vojsk, samostatný ženijní prapor, silniční pontonový mostní prapor, polní pekárna, samostatný opravárensko-obnovovací prapor raketové a dělostřelecké výzbroje, samostatný radioreleový spojovací prapor, samostatný prapor oprav obrněné techniky, samostatný výsadkový plavební prapor skupiny vojsk, opravárenská dílna obrněné techniky, samostatná automobilní rota zásobování, sportovní rota, dům důstojníků skupiny vojsk, soubor písní a tanců skupiny vojsk, redakce novin Sovětskij soldat, agitační skupina, sklad politicko-osvětového materiálu, sklad ubytovacího materiálu, samostatná mechanizovaná rota, vojenský soud, vojenská prokuratura, velitelské stanoviště velitele skupiny vojsk, oddíl vojenské hlídkové služby, stanice průzkumu, radiodiagnostická stanice, radiotechnický prapor Specnaz, ubytovací a investiční oddělení, velitelské stanoviště protivzdušné obrany, radiotelefonní ústředna, meteorologický ústav, topografický oddíl, sklad topografického materiálu, oddělení vysokofrekvenčního spojení, proviantní sklad skupiny vojsk, vyšší škola kuchařů, samostatný prapor radioelektronického boje, samostatná eskadra bezpilotních létajících prostředků, sanitární epidemiologický oddíl samostatné armády, polní automobilní pekárna, laboratoř, sklad pohonných hmot a maziv skupiny vojsk, uzel komplexní technické kontroly, gardová raketová brigáda, samostatný raketový oddíl operačně taktických raket, samostatný raketový oddíl, dělostřelecká brigáda, sklad munice skupiny vojsk, ženijní sklad, protiletadlová raketová brigáda, samostatný protiletadlový raketový oddíl, samostatný radiotechnický prapor protivzdušné obrany, vojenská nemocnice, sklad výstrojního materiálu, samostatný radiotechnický pluk zvláštního určení, samostatná rota Specnaz, samostatný prapor chemické ochrany skupiny vojsk, dělostřelecký sklad, samostatné radiotechnické centrum, sklad zdravotnického materiálu skupiny vojsk, mobilní raketová technická základna, protiletadlová raketová technická základna, tanková divize, divizní výcvikové centrum, tankový pluk, motostřelecký pluk, průzkumný prapor, samostatný prapor materiálního zabezpečení, poliklinika, požární oddíl, vojenská lékařská komise, soudní lékařská laboratoř, speciální poliklinika, samostatná raketová baterie, polní kancelář státní banky SSSR, samostatný stíhací protitankový dělostřelecký oddíl, samostatný zdravotnický prapor, tankový prapor, samostatný prapor oprav techniky, samostatný protitankový oddíl, samostatná raketová baterie, sklad raketové a dělostřelecké munice, stanice dálkové radionavigace, uzel automatického systému řízení, stíhací letecký pluk, samostatná smíšená letka, centrum řízení provozu, samostatná rota letištního technického zabezpečení, samostatný vrtulníkový pluk, samostatná vrtulníková eskadra, samostatný prapor spojení a automatizovaného řízení, samostatný prapor řízení letového provozu, sklad leteckého vybavení, letecká opravárenská dílna, samostatná transportní letecká eskadra, letištní rota, samostatný stíhací prapor, opravárenská dílna spojovacích prostředků, sklad leteckého paliva, stíhací bombardovací letecký pluk, samostatná vrtulníková eskadra bojového velení, samostatný prapor letištních staveb, letecký opravárenský závod, kontrolní technická služba.

Pro zájemce o zážitky ze služby u Střední skupiny vojsk zde máme projekt Klubu vojenské historie Družba. Každý dostatečně statečný člověk může zažádat o spolupráci a vybudovat si kariéru v této organizaci.

Spojovací útvary KGB

KGB měla v Československu především spojovací útvary, které zajišťovaly vládní spojení do Moskvy. Jednalo se o složky vybavené poměrně výkonnou spojovací technikou, zajišťující na svou dobu spolehlivé spojení s dalšími skupinami vojsk v Evropě, s velitelstvím vojsk Varšavské smlouvy a také s Generálním štábem v Moskvě. Troposférické spojení bylo také zajištěno přes stanoviště Drážďany ve směru Wünsdorf – sídlo Skupiny sovětských vojsk v Německu, dalším směrem přes stanoviště Ponikev u Olomouce bylo spojení navázáno se Lvovem a polskou Legnicí.

Vládní spojení zajišťovalo hned několik útvarů:

304. samostatný prapor vládního spojení KGB SSSR ( 304-й отдельный батальон правительственной связи КГБ СССР – 304 об ПС КГБ СССР, в/ч пп 15251). Tento prapor z Milovic měl na starosti především mobilní troposférické systémy a kabelové spojení k nim příslušející.

310. samostatný prapor vládního spojení KGB SSSR (310-й отдельный батальон Правительственной связи Комитета Государственной безопасности СССР – 310 об ПС КГБ СССР, в/ч пп 01189). Sídlo bylo v Jičíně ve staré budově Jezuitské koleje, autopark byl na západním okraji města. Své odloučené pracoviště měl také v Butovsi u Jičína, kde byly také sovětské proviantní sklady. Lze předpokládat, že část skladů sloužila k uložení spojovacího vybavení, případně některých mobilních spojovacích systémů. Mohly zde probíhat i opravy vybavení praporu.

43. samostatný pluk vládního spojení KGB SSSR (43-й отдельный полк правительственной связи КГБ СССР – 43 оп ПС КГБ СССР,
в/ч пп 62403)

7. samostatná brigáda vládního spojení KGB SSSR (7-я отдельная бригада правительственной связи КГБ СССР – 7 обр ПС КГБ СССР,
в/ч пп 35707)

7. samostatná brigáda vládního spojení byla největším spojovacím útvarem, zajišťovala troposférické vládní spojení, sídlo měla v západní části Milovic v blízkosti Benátecké Vrutice. Zde byly kasárny, nástupní plac, dílny a veškeré další zázemí, včetně jídelny, ošetřovny a štábu. U obce Jiřice, 2,5 km severozápadně od milovického sídla útvaru bylo operační stanoviště (точка), kde byly rozsáhlé antény systému R410-10 pro troposférické spojení. Z Milovic sem vedl také mnohažilový telefonní kabel, zajišťující přenos těch nejdůležitějších informací ze štábů k anténám. V úkrytu Granit byl také mobilní systém vysílání a přijímání troposférického signálu. Jeden z praporů sídlil také v Olomouci (Tabulový vrch) a měl na starosti provoz spojovacího uzlu troposférického spojení na kopci Ludmírov u obce Poniklev.

Zvláštní oddělení KGB

KGB měla v Československu také svá zvláštní oddělení (особый отдел), a to u každého útvaru. Byla to vlastně kontrarozvědka, podobně jako u ČSLA. Na každém útvaru bylo vždy několik pracovníků (někteří i v civilu), kteří dohlíželi na správné politické směřování, morální stav útvaru, a také plnění vojenských cílů. Samozřejmostí byla kontrarozvědná činnost, která pátrala po pachatelích trestných činů a to především zrada, špionáž, diverze a terorismus. Přímo v Milovicích také sídlilo Zvláštní oddělení KGB 38. samostatné armády (особый отдел КГБ 38-ой отдельной армии – ОО КГБ 38 ОА, в/ч пп 06029).

V Milovicích také sídlil Zvláštní oddíl CGV, tvořený 140. četou ochrany KGB (Особый отдел ЦГВ, 140-й взвод охраны КГБ, в/ч пп 55616).

Každá divize měla u sebe také přičleněn vlastní Zvláštní oddíl, který nesl své vojenské číslo, například 18. gardová motostřelecká divize v Mladé Boleslavi měla přidružený zvláštní oddíl s označením 35138, 131. smíšená letecká divize měla 907. zvláštní oddíl KGB (907-й особый отдел КГБ, 907 оо КГБ, в/ч пп 51527-A).