Spojovací útvary KGB
KGB měla v Československu především spojovací útvary, které zajišťovaly vládní spojení do Moskvy. Jednalo se o složky vybavené poměrně výkonnou spojovací technikou, zajišťující na svou dobu spolehlivé spojení s dalšími skupinami vojsk v Evropě, s velitelstvím vojsk Varšavské smlouvy a také s Generálním štábem v Moskvě. Troposférické spojení bylo také zajištěno přes stanoviště Drážďany ve směru Wünsdorf – sídlo Skupiny sovětských vojsk v Německu, dalším směrem přes stanoviště Ponikev u Olomouce bylo spojení navázáno se Lvovem a polskou Legnicí.
Vládní spojení zajišťovalo hned několik útvarů:
304. samostatný prapor vládního spojení KGB SSSR ( 304-й отдельный батальон правительственной связи КГБ СССР – 304 об ПС КГБ СССР, в/ч пп 15251). Tento prapor z Milovic měl na starosti především mobilní troposférické systémy a kabelové spojení k nim příslušející.
310. samostatný prapor vládního spojení KGB SSSR (310-й отдельный батальон Правительственной связи Комитета Государственной безопасности СССР – 310 об ПС КГБ СССР, в/ч пп 01189). Sídlo bylo v Jičíně ve staré budově Jezuitské koleje, autopark byl na západním okraji města. Své odloučené pracoviště měl také v Butovsi u Jičína, kde byly také sovětské proviantní sklady. Lze předpokládat, že část skladů sloužila k uložení spojovacího vybavení, případně některých mobilních spojovacích systémů. Mohly zde probíhat i opravy vybavení praporu.
43. samostatný pluk vládního spojení KGB SSSR (43-й отдельный полк правительственной связи КГБ СССР – 43 оп ПС КГБ СССР,
в/ч пп 62403)
7. samostatná brigáda vládního spojení KGB SSSR (7-я отдельная бригада правительственной связи КГБ СССР – 7 обр ПС КГБ СССР,
в/ч пп 35707)
7. samostatná brigáda vládního spojení byla největším spojovacím útvarem, zajišťovala troposférické vládní spojení, sídlo měla v západní části Milovic v blízkosti Benátecké Vrutice. Zde byly kasárny, nástupní plac, dílny a veškeré další zázemí, včetně jídelny, ošetřovny a štábu. U obce Jiřice, 2,5 km severozápadně od milovického sídla útvaru bylo operační stanoviště (точка), kde byly rozsáhlé antény systému R410-10 pro troposférické spojení. Z Milovic sem vedl také mnohažilový telefonní kabel, zajišťující přenos těch nejdůležitějších informací ze štábů k anténám. V úkrytu Granit byl také mobilní systém vysílání a přijímání troposférického signálu. Jeden z praporů sídlil také v Olomouci (Tabulový vrch) a měl na starosti provoz spojovacího uzlu troposférického spojení na kopci Ludmírov u obce Poniklev.
Zvláštní oddělení KGB
KGB měla v Československu také svá zvláštní oddělení (особый отдел), a to u každého útvaru. Tam bylo vždy několik pracovníků (někteří i v civilu), kteří dohlíželi na správné politické směřování, morální stav útvaru, a také plnění vojenských cílů. Samozřejmostí byla kontrarozvědná činnost, která pátrala po pachatelích trestných činů a to především zrada, špionáž, diverze a terorismus. Přímo v Milovicích také sídlilo Zvláštní oddělení KGB 38. samostatné armády (особый отдел КГБ 38-ой отдельной армии – ОО КГБ 38 ОА, в/ч пп 06029).
V Milovicích také sídlil Zvláštní oddíl CGV, tvořený 140. četou ochrany KGB (Особый отдел ЦГВ, 140-й взвод охраны КГБ, в/ч пп 55616).
Každá divize měla u sebe také přičleněn vlastní Zvláštní oddíl, který nesl své vojenské číslo, například 18. gardová motostřelecká divize v Mladé Boleslavi měla přidružený zvláštní oddíl s označením 35138, 131. smíšená letecká divize měla 907. zvláštní oddíl KGB (907-й особый отдел КГБ, 907 оо КГБ, в/ч пп 51527-A).