V sousedních státech byly také vytvořeny sovětské skupiny vojsk. Zde si stručně připomeneme, které to byly.
Jižní skupina vojsk (JuGV – ЮГВ)
Tato skupina byla umístěna v Maďarsku. Vytvořena byla v roce 1956, po událostech v Budapešti, kdy se rozběhly velké protesty, demonstrace a v podstatě pouliční boje. Maršál Koněv se tedy zasadil o vznik nové Jižní skupiny vojsk. 28. května 1957 byla podepsána oficiální dohoda SSSR a Maďarska o vytvoření této skupiny vojsk. V roce 1991 proběhl odchod vojsk, který byl dokončen 19. června 1991. Oficiálně byla zrušena Jižní skupina vojsk v září 1992.
V Jižní skupině vojsk sloužilo asi 70 000 vojáků a důstojníků. Štáb Jižní skupiny vojsk byl v Budapešti, pod něj spadalo dalších 14 spojovacích a bojových útvarů. Dále zde byly tyto divize:
13. gardová tanková divize Vesprem,
19. gardová tanková divize Estergom-Kertvaroš,
93. gardová motostřelecká divize Kečkemet,
254. motostřelecká divize Sekešfehervar.
Každá divize měla samozřejmě spoustu útvarů v dalších městech.
Vzdušné síly:
195. gardová stíhací letecká divize (Vesprem, Papa)
177. gardová bombardovací letecká divize (Debrecen, Tekel) – vyzbrojena byla letadly Iljušin Il-28
Severní skupina vojsk (SGV – СГВ)
Sídlila v Polsku, vznikla po dohodě s Polskem v roce 1945 a zaštiťovala vojska v Polsku, která zde byla pro případné zabezpečení území před snahou Německa o obsazení oblastí, které dříve právě k Německu patřila. Hlavní štáb se nejdřív nacházel ve městě Lodz, později se přestěhoval do města Legnica. Zde byl do roku 1984. Městu se přezdívalo Malá Moskva. Od té doby do roku 1990 se nacházelo ve městě Svidnice nedaleko Krkonoš a hranice s Československem. V bývalém štábu skupiny v Legnici se od té doby nacházelo velení Západního směru, tedy uskupení, které velelo Severní, Jižní a Střední skupině vojsk a Skupině sovětských vojsk v Německu. Severní skupina vojsk využívala 180 vojenských areálů po celém území Polska. Na začátku 90. let měla tato skupina vojsk 45 tisíc vojáků a důstojníků, v roce 1991 počet vzrostl na 56 tisíc. V letech 1992-1993 probíhal odchod vojsk, který byl ukončen 17. září 1993.
V Legnici vycházely noviny Znamja pobědy (Знамя победы).
V obci Unejevice nedaleko Legnice je muzeum, které se na pobyt vojsk zaměřuje.
Pod štáb Severní skupiny vojsk patřilo 14 větších útvarů.
Dále zde byly následující divize:
6. gardová motostřelecká divize Borne-Sulinovo
20. tanková divize Sventošuv
4. vzdušná armáda hlavního velení, štáb Legnica:
132. bombardovací letecká divize, Černjachovsk – Kaliningradská oblast
149. bombardovací letecká divize Šprotava
239. stíhací letecká divize Ključevo
128. gardová mino-torpédová letecká divize VVS VMF, Kolobczeg
Pod 4. vzdušnou armádu spadaly desítky dalších menších útvarů.
Skupina sovětských vojsk v Německu (GSVG – ГСВГ)
Tato skupina vznikla již 29. května 1945, po skončení 2. světové války. Bylo to největší vojenské uskupení umístěné v zahraničí, na světě. Štáb byl ve městě Wünsdorf nedaleko Berlína. Území, které spadalo do působnosti této skupiny vojsk mělo rozlohu 107 500 čtverečních kilometrů a 18 milionů 559 000 obyvatel. V roce 1949 bylo součástí Skupiny sovětských vojsk v Německu 2 miliony 900 000 vojáků a důstojníků. V Německu byly vytvořeny sovětské továrny, objekty infrastruktury, zemědělské podniky, školy pro děti důstojníků, pionýrské tábory, sanatoria, síť obchodů, domy důstojníků, televizní centra, kombináty bytového zabezpečení, kluby v každé posádce, vojenské skupiny písní a tanců. V roce 1954 bylo z názvu skupiny vyjmuto označení okupační. Výzbroj jednotek v Německu patřila k nejmodernější a nejpropracovanější v rámci zbrojního průmyslu SSSR, v 80. letech byly do Východního Německa umístěny také útočné výsadkové útvary. V polovině 80. let měla GSVG 7 700 tanků, 11 tankových a 8 motostřeleckých divizí, asi tisíc tanků bylo typu T-62. Také zde v letech 1984-1988 byly umístěny operačně-taktické rakety 9K76 Temp-S a 9K714 Oka.
GSVG byla umístěna v 36 290 budovách a objektech, celkem v 777 vojenských městečkách. Přes 21 000 objektů bylo postaveno za náklady SSSR. V listopadu 1990 bylo ve výzbroji 4 100 tanků včetně 3 000 nových tanků T-80B, asi 8 000 bojových obrněných vozidel (BMP-2, BMP-1, BRM-1K, BTR-60), 3 600 dělostřeleckých systémů (včetně 2S1 Gvozdika, 2S3 Akacija, 2S5 Hyacint), minomety (včetně 2S12 Sáni), BM-21 Grad, 390 bojových a 315 transportních vrtulníků, taktické raketové komplety Točka. V té době byl ove službě u GSVG 337 800 vojáků a důstojníků, včetně jejich rodin a dalších civilních zaměstnanců to bylo 546 200 lidí. Důstojníci, praporčíci a další vojáci z povolání dostávali dvojitý plat. Jeden byl v markách, druhý v sovětských rublech a byl posílán automaticky na účty v SSSR. Vojáci a seržanti základní služby dostávali kapesné v markách.
Vojáci základní služby létali do služby i po skončení vojenské služby obvykle letadly Aeroflotu, na dovolenou jezdili vojáci a členové rodin důstojníků obvykle vlakem. Za celou dobu existence skupiny vojsk se zde vystřídalo 8,5 milionu občanů SSSR.
Začátkem července 1989 byla Skupina sovětských vojsk v Německu přejmenována na Západní skupinu vojsk. Při sjednocení Německa v roce 1990 proběhla vícestranná jednání, na kterých bylo dohodnuto o odsunu sovětských vojsk z Německa. Do 24. června 1991 byly odvezeny všechny jaderné zbraně. 4. března 1992 byla Západní skupina vojsk převedena pod velení Ozbrojených sil Ruské federace, jako nástupce rozpadlého Sovětského svazu. V Roce 1992 byl zásadně snížen rozpočet na provoz Západní skupiny vojsk a byl urychlen její odchod. Byla zásadně podceněna ubytovací možnost vojsk po návratu do Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, vojáci neměli často jiné ubytování, než ve vojenských stanech. Často i několik let. Odchod vojsk byl ukončen 31. srpna 1994, kdy byla Západní skupina vojsk zrušena. Ještě do roku 2002 trvalo rušení vojenských komandatur.
Základní struktura v roce 1991 byla následující
- gardová tanková armáda – štáb Drážďany
9. tanková divize Riza
11. gardová tanková divize Drážďany
20. gardová motostřelecká divize Grimma
2. gardová tanková armáda – štáb Fürstenberg
16. gardová tanková divize Neustrelitz
21. motostřelecká divize Perleberg
94. gardová motostřelecká divize Schwerin
207. motostřelecká divize Stendal
8. gardová vševojsková armáda – štáb Nora
27. gardová motostřelecká divize, Halle
39. gardová motostřelecká divize, Ohrdruf
57. gardová motostřelecká divize, Naumburg
79. gardová tanková divize, Jena
20. gardová vševojsková armáda, štáb Eberswalde
25. tanková divize, Vogelsang
32. gardová tanková divize, Jüterbog
35. motostřelecká divize, Kramnitz
90. gardová tanková divize, Bernau
3. vševojsková armáda, štáb Magdeburg
7. gardová tanková divize, Roßlau
10. gardová tanková divize, Altengrabau
12. gardová tanková divize, Neuruppin
47. gardová tanková divize, Hillersleben
16. letecká armáda, štáb Wünsdorf, ve správě 28 letišť v NDR.
6. gardová stíhací letecká divize, Merseburg
16. gardová stíhací letecká divize, Damgarten
126. gardová stíhací letecká divize, Zerbst
125. letecká divize stíhacích bombardérů, Rechlin
105. letecká divize stíhacích bombardérů, Großenhain
