| 563. samostatný pontonový mostní prapor |
| 436. divizní výcvikové centrum (02954), později 436. skupinový polygon |
436. divizní (skupinové) výcvikové centrum s volacím znakem Rozetka se nacházelo na střelnici Vrchbělá. Byl to poměrně velký výcvikový areál, sloužící například pro střelbu dělostřelců a další techniky. Součástí byl i posádkový dům důstojníků. Část budov zde stála již z období 1900-1926, další se budovaly později. Byla zde strážnice, ubytovna mužstva, jídelna, skladové prostory a domky pro rodiny důstojníků.
Následně byla v roce 1974 vybudována kasárenská budova, v roce 1978 čistička odpadních vod. Ocelová skladovací hala se stavěla roku 1979, Dům důstojníků byl vybudován v roce 1984. Další jídelna a kasárenská budova se měly začít stavět v roce 1990, což se již nestalo. Výcvikové centrum mělo 105 vojáků, 25 důstojníků, okolo 10 občanských pracovníků a 120 rodinných příslušníků. K dispozici měli 30 nákladních vozidel a 5 pásových transportérů.
Pásové transportéry se používaly na tankové a dělostřelecké střelnici Vrchbělá především k rozrývání protipožárních pásů, které zabraňovaly v šíření požárů po střelbě do lesů. V areálu byly také houpačky pro BVP. U dělostřelců zase byla při střelbách používána hrazda, která zabraňovala náměru děla nad povolený úhel. Jinak by hrozila střelba mimo střelnici.






















V areálu Vrchbělá bylo 153 bytů, z toho sovětská strana postavila 85 z nich v první polovině 80. let. V areálu kasáren bylo také letní kino a televizní centrum.
Běžné byly výlety do Prahy, či jiné exkurze po Československu, do Liberce, na Bezděz, či na zámek Frýdlant.
Několik vojáků působilo také v Kuřívodech v malém domku u silnice, odkuď zajišťovalo provoz střelnice v Kuřívodách.
Dům důstojníků zajišťovalo šest občanských pracovníků a 1 důstojník, dálek nim patřilo osm rodinných příslušníků.
Ženijní prapor, dříve nazvaný pontonový, měl 320 vojáků, 50 důstojníků a 7 občanských pracovníků. K nim patřilo také 110 rodinných příslušníků. Útvar měl 30 nákladních automobilů, 70 speciálních ženijních vozidel a 18 pásových transportérů. Ve skladech bylo 520 tun ženijního materiálu a 4 tuny ženijní munice. Odsun probíhal od března do června 1991 v sedmi železničních transportech. Dnes je v areálu Vrchbělá volnočasový areál s cyklostezkou, rozhlednou a dalšími atrakcemi. Žádné původní budovy již nestojí. Obdobně je to i v areálu v údolí, kde sídlil pontonový prapor.






















