| 210. motostřelecký pluk |
V Rokytnici na okraji Orlických hor využíval objekt původně hraničářských kasáren 210. motostřelecký pluk, většinu času podřízený 48. motostřelecké divizi s velením ve Vysokém Mýtě. Až v roce 1989 byl začleněn do 18. gardové motostřelecké divize s velením v Mladé Boleslavi. Hlavním důvodem byla reorganizace struktury skupiny vojsk. Mezi vojáky se posádce přezdívalo Česká Sibiř z důvodu špatného počasí, především v zimě zde bylo chladno. Často tam byli posíláni vojáci za trest z různých útvarů divize.
Začátkem 70. let byly ve výzbroji dělostřeleckého oddílu pluku houfnice M-30, později přišel typ D-30. V létě 1973 byla vyčleněna četa automatických minometů. Útvar jezdil nejčastěji na cvičení na Libavou, ale i na Doupov a na další místa. Protiletadlový oddíl, podobně jako u všech obdobných útvarů, jezdil na střelby na Slovensko do lokality Kežmarok. Menší cvičiště a pěchotní střelnice byly v lokalitě Panská pole, útvar měl také svou prádelnu u panelových domů. Škola pro děti důstojníků byla zpočátku malá, umístěná v jednom dvoupokojovém bytu v paneláku. Důstojníci s rodinami jezdili často na výlety po opevnění v horách, které bylo již tehdy převážně bez využití.
Útvar měl také své Telecentrum, tedy lokální televizní studio, které v určitý čas vysílalo pro posádku tvorbu milovického studia, ale i tvorbu sovětské televize. Jako jinde, i zde byli elektrikáři z řad civilních pracovníků. Stejně tak někteří údržbáři.
Počet vojáků pluku se liší, některé zdroje z roku 1990 mluví o 1 700 vojácích, jiné starší zdroje o 2 až 3 tisících. Je možné, že se číslo vyvíjelo během let. Začátkem 80. let byl postaven nový kasárenský objekt se svobodárnou pro mladší důstojníky v jednom křídle budovy. Počet vozidel se prý pohyboval kolem 400, včetně neobvyklého autobusu Družba na podvozku GAZ-66. Počet bytů využívaných rodinami důstojníků se pohyboval kolem 280.
Každý útvar měl svůj záložní prostor soustředění, kam by se vyjíždělo za poplachu. 210. motostřelecký pluk jej měl v lokalitě Sopotnice.
V roce 1989 probíhalo mistrovství světa v lyžování v Říčkách, které jsou nedaleko. I do areálu, kde toto mistrovství probíhalo, se vojáci podívali. Jindy zase jeli ve volném čase vojáci do Přerova, pravděpodobně v rámci programu družby s čs. organizacemi.
Součástí pluku byla i průzkumná rota. Každý z vojáků průzkumné roty, která byla jak u tankových pluků, tak i motostřeleckých, měl mít 8 seskoků padákem. Jestliže takový voják skákal, mohl poté nosit tělňašku, tedy pruhované modrobílé triko.
Někteří vojáci mají neobvyklé historky. Jeden z nich popisuje, že jeden ze tří náčelníků klubu útvaru, si nechal přivézt kontejner s piánem z České Třebové. Byl tedy vypraven nákladní automobil pro kontejner a při zpáteční cestě ještě bylo potřeba přibrat na korbu vojáky. Vše probíhalo bez problémů, ikdyž ne úplně dle předpisů. V obci Hejnice na náměstíčku byli zastaveni náčelníkem VAI divize (Vojenská automobilní inspekce), praporčíkem Trocem. Ten samozřejmě nesouhlasil s tímto řešením, kdy s nákladem jedou i cestující, nadával, ale nakonec je nechal jet.
Náčelník VAI divize, Troc, zastavil jednou vozidlo se špatným zapalováním. Troc se přísně zeptal, proč vozidlo střílí do výfuku. Velitel vozu, Chafiz Mutalimov mu odpověděl: „Soudruhu praporčíku, toto je vojenské vozidlo, to má střílet.“
Odsun pluku probíhal v 19 transportech od 2. října 1990 do 9. března 1991.
Poslední voják opustil posádku 8. března 1991 ve 3:30. V nové budově kasáren a svobodárny byla do roku 2001 turistická ubytovna, ale pro vysoké provozní náklady byla následně uzavřena. Ostatní budovy kasáren využívají firmy, v autoparku má většinu hal Celní správa.
