Posádky v Milovicích, spadající pod velení Střední skupiny vojsk:
| Štáb CGV |
| 259. samostatný prapor ochrany a zabezpečení |
| 304. samostatný prapor vládního spojení KGB |
| 43. samostatný pluk vládního spojení KGB |
| 140. četa ochrany KGB |
| 8. vojenská automobilní inspekce (VAI) |
| 322. spojovací uzel Arsenal |
| 7. samostatná brigáda vládního spojení KGB SSSR |
| spojovací uzel troposférického spojení Cipljonok |
| 234. samostatný radioreleový spojovací prapor |
| 302. samostatný radioreleový kabelový spojovací prapor |
| Dům důstojníků CGV |
| Soubor písní a tanců CGV |
| Redakce novin Sovětskij soldat |
| Vojenská prokuratura |
Obec Milovice měla od dob Rakouska-Uherska v lokalitě Mladá na severním konci obce vojenský tábor. Postupem času vojenské budovy přibývaly, ale až po 2. světové válce došlo k větší výstavbě. V 50. letech se vybudoval areál vojenské školy, která se později stala štábem Střední skupiny vojsk. Stavební činnost probíhala i na letišti Boží Dar. Po roce 1970 se budování rozjelo ve velkém hned v několika lokalitách.
V roce 1969 začal jezdit pravidelný vlak Moskva – Milovice, jezdil 22 let. Poslední vlak byl z Milovic vypraven 18. června 1991 v 18:30.
V Milovicích byla škola pro starší děti, mladší musely jezdit do Mimoně. Později ale byla vybudována velká nová škola.

Škola č. 1

Žáci před školou

Štáb Střední skupiny vojsk












Dům důstojníků:
V Domě důstojníků, který se postupně budoval za pomoci čs. podniků od 70. let, byl kinosál s velkým podiem a kapacitou 600 lidí. Zde v různých letech vystupovali sovětští i českoslovenští umělci, včetně Karla Gotta nebo Evy Pilarové. Byly zde i oficiální návštěvy, jako kosmonaut Vladimír Remek, sovětští hokejisté, svá představení zde měl také místní soubor písní a tanců Domu důstojníků. Součástí budovy byla také restaurace.



















Vojenské útvary:












Dalším objektem, kam jezdily i československé delegace, byl památník bitvy na Dukle v době 2. světové války. Jednalo se i dioráma o délce až 12 metrů, umístěné v budově. Před budovou byly busty hrdinů boje. Památník slavnostně otevřel prezident Ludvík Svoboda 9.5.1971.

V Milovicích byl 24. sportovní klub CGV, založený 16.10.1968. Jeho úkolem bylo trénovat sportovce. Budova klubu byla dokončena v roce 1972. Kromě jiných sportů se zde cvičil box, vojenský trojboj, fotbal a sportovní střelba. V té se účastnili vojáci nejen mezi útvary Sovětské armády, ale také na různých soutěžích Svazarmu. V turnaji ministra obrany ČSSR se umístil 24. sportovní klub na prvním místě, za ním skončily týmy z Maďarska, Polska, Bulharska a Rumunska.


Na konci 80. let se v Milovicích doléčovali také vojáci, kteří byli zraněni v Afghánistánu.
Odsun útvarů z Milovic, které spadaly pod velení štábu CGV a ne pod divize, probíhal od ledna do června 1991. Šlo například o 75. prapor oprav techniky (leden-květen), 651. prapor oprav tankové techniky (únor-březen 1991), 304. spojovací prapor (březen 1991, první malá část již v říjnu 1990), 7. spojovací brigáda KGB SSSR (duben-červen 1991), 259. prapor ochrany a zabezpečení (třemi transporty 11. a 21.-28.5.1991) včetně 10 obrněných transportérů BTR-70. V květnu 1991 odjelo dvěma transporty 200 příslušníků 81. praporu průzkumu a radioelektronického boje, včetně 10 obrněných vozidel.
1637. stavební prapor (červen 1991) byl posledním útvarem, který odjížděl z Milovic a celého Československa. Z nádraží v Milovicích odjel 20.6.1991 v 10:27 h. Pracovníci bytové správy, kteří předávali prázdné objekty čs. straně, odjeli 19.6.1991. Příslušníci velitelství Střední skupiny vojsk odjížděli postupně pravidelným rychlíkem R-52 Milovice-Moskva.





























7. brigáda vládního spojení KGB SSSR, posádka Milovice:















| spojovací uzel troposférického spojení |
Uzel troposférického spojení v Milovicích na vrchu Šibák. Označení bylo OUS-07 a volací znak Cypljonok.