| 166. gardový motostřelecký pluk |
| 404. samostatný raketový oddíl taktických raket |
V Komárně sídlil do roku 1968 československý 52. pontonový pluk. Ten se přesunul do Bratislavy. V srpnu 1969 zanikl. Obdobně dopadl 2. prapor pásových samohybných soulodí, ten se stěhoval do Seredě. Pobočka Vojenské nemocnice z Bratislavy se přestěhovala do Plaveckého Podhradí. Sovětské útvary obdržely po příchodu 19 000 m2 plochy pro ubytování, 13 800 m2 pro skladování a 6 200 m2 garáží. Protože v té době probíhala rekonstrukce části ubytovacích objektů a pevnost v Komárně je velmi rozlehlá, byly některé objekty k dispozici až v březnu 1969.
V roce 1971 začal motostřelecký pluk dostávat nová BVP-1 ze závodu Detva, šlo o stroje slovenské výroby. Z tanků byly u pluku nejdříve T-55, později T-62 a T-72.
V Komárom na maďarské straně a v Komárně na Slovensku byly velké muniční sklady, které pojmuly až 9 340 tun munice. V Komárom byl také tranzitní sklad vyřazených jaderných hlavic a munice před cestou k likvidaci do výrobního závodu. Některé prapory pluku byly nasazeny také ve válce v Afghánistánu v 80. letech, v roce 1981 tam zahynul velitel jednoho z praporů. V roce 1987 se někteří důstojníci dostali i na likvidace v Černobylu.
Při odsunu, který trval od 20. září do 4. prosince 1990, odjel motostřelecký pluk v 15 transportech. Předání čs. armádě proběhlo v prosinci 1990.
Slovenská armáda zde byla do roku 2003, ale využívala jen část budov, především budovu štábu. Poté již areál připadl městu. Prostor je natolik rozsáhlý, že dnes probíhá postupná pomalá rekonstrukce, jsou zde možné i prohlídky pevnosti.
