| 258. samostatný protitankový oddíl |
| 585. dělostřelecký pluk |
| 266. samostatný raketový oddíl |
V roce 1968 byl areál, který ČSLA využívala jen omezeně, předán 585. dělostřeleckému pluku. Jednalo se o kasárny z roku 1938, vybudované jako zázemí pro pohraniční opevnění. Vedle kasáren se zde postupně vybudovaly dva autoparky, ten menší, horní byl pro 266. samostatný raketový oddíl a 440. samostatný raketový oddíl. Pro rodiny důstojníků zde vzniklo postupně až 163 bytů.
Dělostřelecký pluk měl více než 1 100 vojáků a důstojníků, 18 samohybných a 36 tažených houfnic (např. D-30), 18 raketometů BM-21 GRAD.
258. protitankový oddíl měl 200 vojáků a důstojníků, 12 protitankových kanonů a 12 vozů BRDM-2 s protitankovými řízenými střelami.
V lednu 1980 byla část pluku odeslána do začínající války v Afghánistánu.
Když se otevíral nový klub, podle některých informací jeden z největších v republice, měla přijet Československá televize s koncertem. Jenže ještě nefungovalo vytápění budovy, proto velitel pluku Oleg Ivanovič Kuzin rozhodl situaci vyřešit. Po snídani poslal celý pluk do klubu, pouštěl jim různé filmy a vojáci svým dechem klub zahřáli. A vše nakonec dopadlo dobře. A od té doby vojáci přezdívali Klášterci Kuzindorf.
Při cvičení Družba-87, kterého se účastnil i klášterecký pluk, byli ve výcvikových prostorech dokonce pozorovatelé z armád NATO.
Asi třicet vojáků jezdilo na brigády do železáren v Ostravě, splácet tam nějaký dluh útvaru. Také se jezdilo na různé exkurze, do Prahy i na další místa. Kromě vojenských vozidel na útvaru sloužil také civilní Barkas. Kavárna útvaru se jmenovala Kanonýr. Vznikla kolem roku 1978, jednalo se zčásti o prosklenou budovu s železnými sloupky a měla na stěně malbu ze stejného roku, na téma dělostřelců. Předtím byla kavárna v budově důstojnické jídelny.
Nakupovat se chodilo mimo jiné i do Jednoty u Zdeny, na křižovatce silnic pod kasárnami. Sovětský obchod byl v jedné bytovce u kasáren.
Za darování krve dostávali vojáci lístky na koncert do divadla v Žamberku.
Mládež rodin důstojníků jezdila v létě na tábor práce a sportu v Červené Vodě. Do Bílé Vody jezdili žáci do školy školním autobusem PAZ, který odjížděl od vrátnice pluku.
Při odsunu byly pro protitankový oddíl potřeba dva železniční transporty, vypravené 27. dubna ze stanice Žamberk. Dělostřelecký pluk odjížděl 1. až 10. května 1990 v 9 transportech, ze stanic Letohrad a Žamberk. Již za 8 dní byl první transport ve městě Čugujev v Charkovské oblasti. Za měsíc a půl byl pluk zrušen a vojáci předáni k motostřeleckému pluku KGB SSSR, jehož část byla po krátké době odeslána do Náhorního Karabachu, kde se rozhořel konflikt.
22. května 1990 byl areál kasáren předán do civilního užívání. Od 90. let přibližně do roku 2010 zde fungovala pobočka charity z Rychnova nad Kněžnou, ale po neshodách bylo vše opuštěno a nyní jsou budovy bez využití. V nové jídelně vojáků vznikla v 90. letech výroba kláštereckých uzenin. Areál hlavního autoparku využívá celní správa, budovy jsou po opravě. Horní autopark raketového oddílu má dřevozpracující firma.
