| mobilní raketová technická základna, 12. hlavní velení Ministerstva obrany |
V posádce Jezová v Ralsku sídlila mobilní raketová technická základna, spadající přímo pod 12. hlavní velení Ministerstva obrany SSSR (подвижная ракетно-техническая база, 12-е Главное управление Министерства обороны – ПРТБ, 12 ГУМО) – s krycím názvem JAVOR-52. Číslo útvaru 80856. Jednalo se o sklady jaderné munice, připravené pro případ válečného konfliktu. Výstavba probíhala v druhé polovině 60. let pod oborovým podnikem Vojenské stavby, dle sovětské dokumentace.
Stálá sovětská posádka zde byla od roku 1969, jako krytí byla vedena jako spojovací kabelový útvar. Kromě samotných dvou budov skladů zasypaných z většiny zeminou, zde byl také kompletní kasárenský areál, výdejní stanice PHM, mycí linka techniky, garáže autoparku, sklady, nedaleko záložní prostor techniky a také skládka. Areál byl oplocen vnějším perimetrem a pak samotné sklady ještě vnitřním perimetrem dvojitým plotem, jedna vrstva byla dokonce pod proudem.












Samotné fotografie skladu zde nejsou, protože jsou již značně poškozeny. Představu o vzhledu objektů najdete v tématu, věnovanému objektu Míšov-Borovno. V každém skladu mohlo být umístěno 60 jaderných hlavic, tedy ve dvou skladech areálu jich mohlo být celkem 120.
Posádku objektu tvořilo přes 350 lidí, z toho 120 vojáků, 80 důstojníků a 150 civilních pracovníků a rodinných příslušníků. Do budovy skladů mělo přístup jen 20 lidí, do samotných skladovacích hal a manipulační haly pouze 8 důstojníků. Údajně zde bylo také 9 vojáků pro zabezpečení fungování.
Jako každý útvar typu Javor, měl i tento svůj spojovací uzel s volacím znakem Triska (узел связи „Триска“ объекта 12 ГУ МО).
12. hlavní velení ministerstva obrany má na starosti jaderno-technické zabezpečení a bezpečnost. Tedy vše kolem převozu, údržby a skladování jaderných prostředků.
Odvoz jaderných hlavic z objektů typu Javor probíhalo dle dostupných informací z ministerstva zahraničních věcí SSSR v březnu 1990. Přesun probíhal ze skladů na nákladních automobilech a následně letecky z nejbližších sovětských letišť.
Dnes je kasárenský areál využíván jako utečenecký tábor, budovy skladů jsou bez využití.




